Abecední Kudlův seznam hub

A B C Č D Ď H1 H2 CH J K1 K2 L M N O P1 P2 R Ř S Š T U V Z Ž


U každé vložené houby stačí kliknout na žlutý podtržený název houby.
Tímto se dostanete do galerie fotografií určitého druhu. Děkuji Vám za návštěvu!

V atlase je přes 850 druhů hub



Boltcovitka ucho Jidášovo/Hirneola auricula judae

2. února 2010 v 1:46 | Kudláček |  Atlas hub


Boltcovitka ucho Jidášovo/Hirneola auricula judae

(Bull. ex St. Amans) Berk.

I.-XII.

Jedlá

říše Fungi - houby » třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé » řád Auriculariales - boltcovitkotvaré » čeleď Auriculariaceae - boltcovitkovité

Vědecká synonyma

Auricularia auricula (Hook. f.) Underw.
Auricularia auricula-judae var. lactea Quél.
Auricularia auricularis (Gray) G.W. Martin
Auricularia sambucina Mart.
Exidia auricula-judae (Alb. & Schwein.) Fr.
Gyraria auricularis Gray
Hirneola auricula (L.) P. Karst.
Hirneola auricula-judae (L.) Berk.
Hirneola auricula-judae (Bull. ex St. Am.) Berk.
Hirneola auricula-judae var. lactea (Quél.) D.A. Reid

Další názvy

= bezovka ucho Jidášovo
= boltcovitka bezová
= ucho Jidášovo

Zde na Hlinecku docela hojná zajímavá houbička. Kolem řeky Chrudimky je spousta bezových remízek, kde se jim nejvíce daří. Mají od vody vlhko, spadlé větvě, leží v listnatém humusu, který větvím dodává vlhko. Též je tu spousta starých stavení. Kolem nich bývá spousta keřů černého bezu. Při vlhkém počasí, vydatných deští jsou kmeny a haluze obalené ušiskem. Já sám mám několik kmínků položených pod děravým okapem, kde se ušiskám sqvěle daří. viz fotografie.

Je jedlé, ale bez chuti a vůně. Zkoušel jsem ho usmažit na másle a kmínu. Musím Vám povědět je to mňamka, ale POZOR na pečení. Můžete smažit celé plodnice, ale musí se propíchat vidličkou, nožem, čímkoli. Ušisko je jako by duté. Při smažení se mi nadulo a začalo rupat a běhat mi po kuchyňské lince. Jinak takto smažené, bych přirovnal jako nějaký chips.

Popis:Plodnice jsou 2 - 7 cm široké s rosolovitou dužinou, dosti tence lupenité, téměř průsvitné, žilkovité a vzhledem jsou podobné ušnímu boltci. Za suchého počasí tvrdnou. Tyto houby mají žlutohnědou barvu a drobné šedivé chloupky na vnějším povrchu. Vnitřní povrch je hladký a lesklý.

Roste na jaře a na podzim v lesích, zahradách a parcích na odumřelých větvích a kmenech různých listnáčů, především již výše zmíněného bezu černého. Ucho Jidášovo je poněkud podobné nejedlé rosolovce listovité (Tremella fimbriata), která se liší tence lupenitými, nepravidelně zprohýbanými, hustě nahloučenými plodnicemi.

Z kulinářského hlediska je nejlepší ucho Jidášovo usušit a před použitím jej "oživit" ve vlažné vodě. Je třeba ji dobře povařit. Velmi osvědčený způsob jejího servírování je udělat omáčku (cibule, česnek, bazalka, jemně nakrájené ucho Jidášovo a troška smetany) a použít ji k plnění pečiva nebo k pomazání krutonů.

Ucho Jidášovo patří mezi velmi využívané houby a to i přesto, že nemá téměř žádnou vůni ani chuť. Houbaři si ji cení především pro její chrupavčitou konzistenci. Velmi vhodná je do čínských jídel, do některých polévek a její chrupavčitost není na škodu ani v rizotu. Vyrůstá na starších větvích bezu černého , prakticky celoročně, přičemž nejvíce se jí daří brzy na jaře. Ke sběru jsou vhodné pouze čerstvé plodnice, ještě nepotažené zelenou řasou. Pokud bychom se chtěli na tuto houbu vypravit, musíme tak učinit po vydatnějším dešti, za sucha totiž ucho zaschne natolik, že jej snadno přehlédneme. Jakmile ale "dostane napít" nabobtná mnohdy do úctyhodných rozměrů a také zajímavých tvarů. V Asii kde věří v jeho zázračné zdravotní účinky, patří k velmi oblíbeným houbám.
Michaela Vorálová: Zvláštní jméno této houby pochází z pověsti, že byla poprvé nalezena na stromě, na kterém se oběsil biblický Jidáš. V Číně však tuto houbu znali a používali nejméně 300 let před n. l. Naše dříve užívané jméno Boltcovitka bezová asi nejlépe vystihuje jak tvar, tak nejčastější výskyt této houby.. opravdu vypadá jako boltec lidského ucha, jak na pohled, tak na omak. Plodnice má želatinovou konzistencí a její povrch na dotek připomíná lidskou kůži. Barva houby je v závislosti na počasí a podmínkách světle až tmavě hnědá, někdy s načervenalými odstíny, po usušení pak černá.

Jidášovo ucho a jeho léčivé účinky
Jak bylo už zmíněno výše, tradice používání Jidášova ucha sahá do staré Číny. Tam bylo nejen vyhledávanou pochoutkou a ingrediencí čínské kuchyně, ale postupně se přišlo i na jeho léčivé účinky.
Nejprve se tato houba používala na obklady při zánětech očí a krku. Později se z ní dokonce začaly vyrábět krémy proti vráskám. Staří Číňané používali Jidášovo ucho také k léčení hemoroidů, což bylo později převzato i západním léčitelstvím. Aplikuje se také při problémech se zažíváním a při bolestech břicha a žaludku.
Látky, které obsahuje, pomáhají redukovat vysoký krevní tlak, čistí krev a používají se jako prevence proti kornatění cév, trombóze a infarktu.
Jidášovo ucho se také předepisuje jako stimulant imunity lidského těla. Účinkuje jako prevence proti nemocem, vhodné je ale i jako podpora při rekonvalescenci po nemoci nebo jiné tělesné zátěži (např. po porodu).
Jidášovo ucho obsahuje i množství minerálních látek, např. vápník, draslík, fosfor, hořčík, sodík. Ty a další obsažené látky pomáhají při již zmíněné podpoře obranyschopnosti těla, ale také zlepšují kvalitu vlasů, nehtů a pleti a pozitivně ovlivňují funkci vnitřních orgánů. Najdeme v něm i antioxidanty - látky pohlcující volné radikály - pomáhá nám tedy i s celkovým čištěním těla.
Foto: Václav Voňka


Jak správně postupovat při úpravě Jidášova ucha

Pokud se chystáme zpracovat čerstvé plodnice, nejlépe je po očistění 10-20 minut povaříme ve vodě, a pak pokrájíme na menší kousky a přidáme do jídla. (běžně se používá vrchovatá hrst čerstvých plodnic na 2 porce jídla) Vodu, ve které jsme houby vařili, však nevyléváme - obsahuje mnoho léčivých látek. Můžeme ji po oslazení vypít jako čaj nebo přidat např. do polévky či omáčky.
Usušené Jidášovo ucho můžeme dnes již celkem běžně koupit v obchodech (někdy i pod názvem 'černá čínská houba'), nebo použít své vlastní nasušené zásoby. Při dávkování sušených hub je třeba dávat pozor na množství, po uvaření několikanásobně nabývají na objemu. Houby namočíme do vody alespoň 1-2 hodiny před úpravou vlastního jídla, poté je 20 minut povaříme a nakrájíme na menší kousky. Slitou vodu může opět použít jako léčivý čaj nebo přidat do polévky či omáčky.


Více fotografií v galerii



 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Aktuální články

Reklama