Abecední Kudlův seznam hub

A B C Č D Ď H1 H2 CH J K1 K2 L M N O P1 P2 R Ř S Š T U V Z Ž


U každé vložené houby stačí kliknout na žlutý podtržený název houby.
Tímto se dostanete do galerie fotografií určitého druhu. Děkuji Vám za návštěvu!

V atlase přes 800 druhů hub




Magické houbičky boří hranice mezi vědou a spiritualismem

17. února 2010 v 16:50 | Kudláček |  O houbách

Magické houbičky boří hranice mezi vědou a spiritualismem



Přelomová studie prokazuje hodnotné spirituální prožitky po užití psilocybinu a snad konečně láme náboženskou kletbu nad seriózním výzkumem psychoaktivních substancí.


Jak už jistě každý ví, i ve střední Evropě volně rostou houby obsahující zajímavé psychoaktivní látky. Není to žádná vzácnost. Každý, kdo o to stojí a umí pracovat s internetem, si je s trochou snahy může nasbírat a vysmát se dealerům. Pro černý trh to tím pádem není příliš atraktivní komodita. Magický je především rod Psilocybe, v našich zeměpisných šířkách nejznámější druhem Psilocybe semilanceata. Magii dělá psychoaktivní tryptaminový alkaloid psilocybin. Zatím není úplně jasné jakým mechanismem, jen je zjevné, že za to vděčí svoji chemické podobnosti mozkovému neurotransmiteru serotoninu. Méně je známo, že psilocybin obsahují stovky dalších druhů hub v desítkách rodů.

Obecně se ví, že magické houbičky poskytují měkčí a kratší trip, v porovnání s klasickým LSD. Pokud se vám nepodaří zvrtat dávkování, čeká vás zajímavá, i když rozhodně ne oddechová zkušenost. Není to úplně pro každého, psychicky labilní jedinci a ti s dobrou vyhlídkou psychické poruchy v rodině by si to měli důkladně rozmyslet. Ačkoliv se od všudypřítomné protidrogové propagandy dozvíte, že se fetuje kvůli útěku od problémů všedního světa, je to tragický nesmysl především v případě halucinogenů. Není nic smutnějšího, než být hodiny konfrontován se svojí depresí materializovanou do dvoumetrové tmavé postavy, která má zjevně silnější argumenty. Naopak, magické houbičky, stejně jako jakýkoliv jiný přírodní nebo syntetický halucinogen, vyžadují pokud možno dobře odpočinutého a naladěného člověka, v příjemném prostředí obklopeného přáteli a především vyzbrojeného důkladnými informacemi. Představte si horskou túru, kde jste za důkladné přípravy a poctivý výstup odměněni krásnou scenérií. Trip na halucinogenu je totéž, jen se to celé odehraje uvnitř vaší hlavy. Náročnost přípravy a následné sdílení zážitků s přáteli bývají docela srovnatelné.

Americká věda se s magickými houbičkami do značné míry rozešla v 60-tých letech. Z užívání houbiček stala masová záležitost. Státní úřady pod brutálním nátlakem náboženských lobby zakazovaly jednu "drogu" za druhou a schytaly to i houbičky. Ruce pryč pak musela dát i věda. Zůstává nad tím rozum stát. Co jiného, než masová konzumace by mělo stimulovat široký základní výzkum? Psilocybin je méně "jedovatý" než kofein, vyjádřeno v LD50. Dokonce mnohem méně. Nezpůsobuje fyziologickou závislost a tolerance vůči němu snadno vzniká a zase stejně snadno odeznívá. Postupně získávanou zkušeností běžných rekreačních uživatelů se ukázalo, že užívání psilocybinu dokonce účinkuje proti jiným závislostem. Proč jsou tedy magické houbičky ilegální? Vše ukazuje na to, že stejně jako u řady jiných psychoaktivních látek je jediným ultimátním důvodem monopol náboženství na dosahování spirituálních prožitků.

Teď už snad ale konečně nastává doba rozumného přístupu k "drogám", halucinogeny nevyjímaje. Jednou z prvních vlaštovek je studie Rolanda Griffithse z americké John Hopkins University School of Medicine v Baltimore. Ten se svými kolegy během práce komentované s přízviskem průlomová provedl pečlivé pozorování dobrovolníků sjetých psilocybinem.Vymysleli docela vtipné uspořádání pokusu. Amerika žije vůči "drogám" ve strašlivé schizofrenii. Drogy jsou pro ně ta nejodpornější a nejproklínanější věc na světě a hlavní atribut všech záporáků, na druhou stranu spousta Američanů něco bere nebo brala a hltají o nich veškeré informace bez ohledu na kvalitu. Drogy se staly podivným mýtem amerického Velkého Bratra. Proto bylo nutné obejít nejrůznější předsudky a povědomí o drogách.

Autoři vybrali 36 duševně i fyzicky zdravých dobrovolníků, kteří nikdy s psilocybinem neexperimentovali. V několika osmihodinových sezeních po dvou měsících jich podali buď 30 mg psilocybinu nebo tzv. "aktivní placebo", stimulant Ritalin. Nevěděli, kdy dostali co, jinak by bylo příliš jasné, kdo dostal magii a kdo placebo a to by mohlo ovlivnit výsledky. A ty byly více než pozoruhodné, alespoň pro lidi, kteří se nepohybují v subkulturách. Z psychologických dotazníků vyplňovaných pokusnými osobami vyplývá, že 22 ze 36 dobrovolníků po užití psilocybinu podstoupilo kompletní mystický prožitek. Něco podobného tvrdili dobrovolníci po Ritalinu jen ve 4 případech. Více než jedna třetina dobrovolníků prohlásila, že trip na psilocybinu pro ně byl nejvýznamnějším spirituálním zážitkem v životě, srovnatelný s narozením či úmrtím v rodině. To je více než pozoruhodné, protože dobrovolníci byli cíleně vybráni mezi lidmi aktivně provozujícími spirituální život, kvůli obavám, zda své zážitky dostatečně ustojí. Jak je vidět, malé houbičky se nemusejí za nic stydět.

A pozoruhodností bylo víc. Více než tři čtvrtiny dobrovolníků na sobě po sezení s psilocybinem pozorovalo mírné až významné zlepšení duševní pohody a spokojenosti s vlastním životem. Nebyly to jen halucinace, přesně toto potvrdily i strukturované interview uskutečněné s rodinnými příslušníky, přáteli a spolupracovníky dotyčných osob. Zároveň, přestože určitá část účastníků experimentu prožila i špatné, nebo částečně špatné tripy, u žádného z účastníků nedošlo ke dlouhodobé újmě na psychice nebo zdraví. Upřímně, ty bad tripy nejsou až tak divné. Představte si že jste na tripu pod vědeckých dohledem, byť v údajně příjemném settingu. Nějaká ta stíha, aspoň malá a krátká asi nebude daleko.
Zkušený rekreační uživatel se musí pousmát nelíčenému překvapením badatelů nad výsledky studie. Nestalo se nic neočekávaného, všechno tohle se již nesčíslněkrát odehrálo na tripových večírcích, jen s tím rozdílem, že je neorganizoval stát. Teď je to ovšem černé na bílém - ano, magické houbičky přinášejí spirituální zážitky nejvyšší kvality. Protidrogová propaganda dostala další políček a postavilo jí to před zajímavou otázku. Když si teď kdokoliv z nás vezme lysohlávky, protože chce zažít rozpad osobnosti na víc entit, mluvit se stromy, stát se zvířetem či přírodním živlem anebo se vcítit do nábytku ve svém pokoji, zneužívá je? Pokud ano, jak by tedy vypadalo jejich užívání? Pan Komorous si to jistě přebere. A naopak, každý případný uživatel musí počítat s tím, že ho to určitým způsobem změní.

Navzdory válce proti drogám se magické houbičky pozitivně studovaly i dřív. Existuje oprávněné podezření, že by psilocybin mohl pomoci proti různým formám chorobně nutkavého chování, proti depresím či úzkostem těžce nemocných pacientů a obětí traumatizujících prožitků a poslední dobou, hezky paradoxně, i v případě drog, které vzbuzují skutečné závislosti. Dalším možným přínosem halucinogenů, se kterým se již delší dobu laškuje, je to, že svým účinkem vlastně krátkodobě simulují některé nervové poruchy. Pro pacienta ani lékaře asi není úplně špatné, když lékař na vlastní kůži zažije, jak se cítí jeho pacient. Nezbývá než doufat, že se naše civilizace, především Amerika, v dohledné době zbaví pozůstatků středověku a využije psychoaktivní látky co nejlépe.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama