Abecední Kudlův seznam hub

A B C Č D Ď H1 H2 CH J K1 K2 L M N O P1 P2 R Ř S Š T U V Z Ž


U každé vložené houby stačí kliknout na žlutý podtržený název houby.
Tímto se dostanete do galerie fotografií určitého druhu. Děkuji Vám za návštěvu!

V atlase je přes 850 druhů hub



Rezavec šikmý - Inonotus obliquus

4. března 2010 v 19:26 | Kudláček |  Atlas hub
h

Rezavec šikmý - Inonotus obliquus

(Ach. ex Pers.) Pilát

Ryšavec šikmý
Čaga

I.-XII.

Nejedlá
říše Fungi - houby » třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé » řád Hymenochaetales - kožovkotvaré » čeleď Hymenochaetaceae - kožovkovité

O této houbě nevím vůbec nic. Ani jsem nevěděl, že se jedná o houbu a nakonec se z čagy vyklubala …

Na Atlasu rostlin píšou:

Rezavec šikmý je houba vytvářející plodnice dvojího typu. Nejprve uhlově černé, rozpraskané plodnice nedokonalého stadia, v těchto plodnicích se tvoří pouze nepohlavní výtrusy chlamydospóry. Později se vytvářejí normální plodnice pohlavního stadia s rourkami, kde se tvoří bazidiospóry na bazidiích. Tyto rourky normální plodnice vyplňují celý. Plodnice nedokonalého stadia jsou víceleté, polokulovité až protáhlé, 10 -35cm velké, na jejich povrchu je možné zjistit šedozelená až hnědozelená vlákna, uvnitř kterých se tvoří chlamydospóry, které jsou v mládí bezbarvé, pak šedozelené a nakonec rezavě hnědé. Mají tlustou buněčnou stěnu, a jsou jednobuněčné až čtyřbuněčné. Jednobuněčné jsou vejčitě kulovité, vícebuněčné válcovité, u přehrádek zaškrcené.
Dokonalé plodnice se začnou tvořit, když strom odumírá nebo už zahynul a podhoubí prostoupilo větší část jeho kmene. Vznikají pod kůrou a tenkou vrstvičkou vnějšího dřeva, která nadzvedávají, až se objeví podélná trhlina a odumřelá kůra i s částí bělového dřeva odpadává. Plodnice zabírají asi třetinu až polovinu obvodu kmene a podél se značně rozrůstá i do délky několika metrů. Tvoří slouvislejší plochy i oddělená políčka různého tvaru a velikosti, lemovaná žlutohnědým podhoubím, pokrytá rovnoběžnými rourkami až 3cm dlouhými a šikmo odstávajícími od kmene.


Jsou špinavě hnědé až tmavohnědé, dost křehké, jejich póry jsou velmi malé, 0,1 -0,3mm v průměru, zasucha ještě zúžené, v mládí žlutě okrové, pak stejně jako rourky hnědé. Obsahují skoro bezbarvé kyjovité bazidie, mezi kterými vynikají velké, tmavohnědé, štětinovité výrůstky vřetenovitého tvaru s tlustou stěnou, zvané sety. Výtrusy jsou široce oválné až vejčité nebo až skoro kulovité, v mládí bezbarvé, pak světle rezavě hnědé. Výtrusný prachje sírově žlutý. Někdy tvoří plodnice také v dutině stromů po jeho stěnách.
Dokonalé plodnice rezavce šikmého se začínají tvořit v srpnu a září, po jejich dozrání houba končí vývoj a hyne.

Výskyt:
Rezavec šikmý napadá nejčastěji břízy v místech ulomených větví nebo jiných poranění, byla ale zjištěna i na bucích, jilmech a javorech. Nejprve působí bílou hnilobu dřeva živých stromů, která je ohraničena od zdravého dřeva červenohnědým pruhem, po odumření stromu se dřevo zbarvuje slámově žlutě, je měkké a rozpadá se podle dřeňových paprsků, v trhlinách se pak objevuje rezavě hnědé podhoubí.

Použití:
Obyvatelé Sibiře už od pradávna užívali houby při léčení žaludečních vředů a rakoviny. Příznivý účinek huminových látek obsažených v této houbě byl ověřen v Sovětském svazu při léčení rakoviny.

Na internetu jsem se dočetl, jak je léčivá, hlavně na onkologické onemocnění, které máme momentálně doma. Proto mne růst této houby zajímá a začal se o houbě více zajímat. Zde mám další zajímavý článek, který mi hodně přinesl. Snad i Vám něco přinese a pomůže!!


Čaga je druh choroše - houby, rostoucí hlavně na břízách, zejména v Rusku na Sibiři. Houba je na povrchu černá, na řezu má tabákovité hnědavé zabarvení. Její průměr se pohybuje od 30 do 50 cm, váží 3 - 5, lze najít i větší exempláře o váze až 10kg, roste 10 - 20 let. Vyživuje se šťávami hostitele. Sbírá se pouze na podzim a na jaře, kdy má největší koncentraci účinných látek. Vyskytuje se i na jilmu, jeřabině, jasanu, ale léčivé účinky má právě čaga rostoucí na bříze. U nás ji lze najít jen asi na třech lokalitách.

Tato houba je vskutku legendární. Už ve starověku se některé houby používaly jako léčivé prostředky na různá onemocnění. Například v jednom z rukopisů z RusiXVI. století je zmínka o houbě choroši, který je znám v současné době pod názvem ČAGA. Z letopisů je známo, že ji používali při léčbě Vladimíra Monomacha, který zřejmě trpěl rakovinou rtů. Do oficiálních lékařských a léčebných postupů jako protirakovinný lék se zavádí za carského ruska v r. 1858.

Obsahové a účinné látky: dvojsytné alkoholy ze skupiny triterpenů jako betulin kyselinu čagovou, která je podobná kys. huminové (asi na 60%), inoitociol a obliquol, dále polysacharidy, steroidy, chromogeny, lignin, puriny, buničinu, soli křemíku, železa, hliníku, vápníku, hořčíku, sodíku, zinku, měďi, manganu a draslíku, beta-glukany. Rovněž obsahuje melanin, který podle současných výzkumů brzdí rozvoj patologických procesů způsobených volnými radikály, stabilizuje buněčné membrány a působí jako silný imunostimulátor, má rovněž antimykotické a antivirové účinky.

Zkušenosti lidového i odborného léčitelství mnoha staletí daly impuls k vědeckému zkoumání čagy při léčbě novotvarů. V 50. a 60. letech minulého století zkoumali čagu vědci leningradského Botanického institutu V. L. Komarova při Akademii věd. Na základě výzkumů profesorů P. A. Jakimova a I. K. Bulatova je v několika posledních desetiletích extrakt z břízové houby zaveden do medicínské praxe pod názvem Befungin, tento extrakt je dnes hojně užíván kromě Ruska především v Japonsku, Jižní Korei, USA, Kanadě a v zemích Evropské unie. Befungin je tekutina tmavě hnědé barvy, hořké chuti, vyrobená z extraktu břízové houby čagy (Inonotus Obliquus).

Dlouhodobým testováním a používáním v praxi bylo zjištěno, že droga má poměrně silné karcinostatické působení, hlavně v oblasti zažívacího traktu, je velmi účinná při léčbě zánětu žaludku, žaludečních vředů, rakovině žaludku, onemocnění dvanácterníku, zánětu a rakovině jater, slinivky a sleziny, v posledních letech, byl prokázán i koancerostatický účinek při rakovině prsu a děložního čípku, osvědčuje se také u nemocí jako, je ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc, ale i u jiných zánětlivých onemocnění střev. Crohnova nemoc a chronická kolitida se výrazně lepší aplikacemi přípravku formou mikroklyzmatu, nejlépe večer po předešlém klyzmatu očistném. Jedna z posledních studií zaměřená na melanom kůže prokázala že Čaga, potažmo výtažek z čagy Befungin je prokazetlně působícím netoxickým lékem při melanomu kůže. Rovněž se užívá u lymfatických nemocí, zejména při neprůchodnosti a otocích, zlepšuje také činnost ledvin. Vzhledem ke spojitosti mezi zažíváním, funkcí ledvin, lymfatického systému a kožními problémy působí jako osvědčený podpůrný prostředek při léčbě psoriázy, ekzémů, erytrodermie aj. kožních nemocech, neboť zlepšuje metabolismus na buněčné úrovni a tím zvyšuje odolnost organizmu. Posiluje nervový systém.

Protože se dnes hledají nové léčiva na řešení vorových infekcí, vrhli se vědci i na čagu a byl zde prokázán značný vliv na řadu virů, i viry chřipky typu A a B, lze tedy vužít účinku čagy jako antivirotika. Silný je i stimulační a modulační účinek imunitního systému.

Nejlepšího efektu bývá dosaženo v počátečních stadiích onkologických onemocnění. V pokročilejších stadiích může zastavit další růst novotvaru, mírnit bolest a zlepšit celkový stav nemocného.

Účinek drogy je komplexní a není tudíž nutné ji kombinovat s jinými bylinami.
Nedoporučuje se souběžné podávání antibiotik, je velmi vhodné omezit příjem
masitých a tučných potravin, konzerv, uzenin a čisté glukózy.
.
U lehčích zánětlivých onemocnění se doba užívání a léčby počítá na týdny, při onkologických nálezech je třeba dlouhodobého užívání 3-6 měsíců nebo i déle. Po třech měsících zařazujeme 7-14 denní přestávku. Doporučuji také zařadit vegetariánskou stravu bohatou na látky, které tvoří zásadité prostředí v těle.

Shrnutí účinků Rezavce šikmého-Čaga a extraktu
ze všech částí této houby BEFUNGINU:
  • Zánětlivá, vředová a onkologická onemocnění zažívacího traktu jazykem a dutinou ústní počínaje a tlustým střevem a konečníkem konče
  • Při nemocech srdce a oběhového systému
  • Nemoci a poruchy lymfatického systému
  • Snížená funkce ledvin
  • Snižuje hladinu krevního cukru
  • Jako silně působící imunostimulátor, imunomodulátor a antioxidant
  • Při onemocněních kůže, včetně bércového vředu, psoriázy, melanomu kůže
  • Svým komplexním působením detoxikuje organismus
  • Mírní nepříjemné účinky chemoterapie, jako je ztráta chuti k jídlu, nevolnost, bolesti
Způsob užití:
  • Nejlépe extrakt Befungin
  • Ve formě čaje ze sušené houby : dle Pavla Váni - jednu čajovou lžičku čagy vaříme 10minut v 2,5l vody. Pijeme šálek 3x denně, půl hodiny po jídle, po dobu dvou až čtyř týdny. S dvoutýdenní přestávkou opakujeme. Dle J.Janči aj.A.Zentricha - drogu přelijeme převařenou vlažnou vodou a 4 až 5 hodin necháme macerovat při pokojové teplotě. Pak drogu pomeleme mlýnkem na maso. Vodu ovšem nevyléváme, ale použijeme na další přípravu. Přihřejeme ji na teplotu maximálně 50 stupňů celsia a znovu ji nalijeme na drogu, tak že na jeden díl čagy dáme pět dílů vody. Vyluhujeme 48 hodin, přecedíme a usazeninu vylisujeme přes několik vrstev gázy. Získanou hustou tekutinu doplníme převařenou studenou vodou na původní objem 1:5. Tento přípravek můžeme skladovat v ledničce tři dny, nepočítaje den přípravy. Denně užíváme čtyři sklenice mírně ohřátého čaje.
  • Mikrolyzma 150-200ml tohoto čaje ohřátého na tělesnou teplotu na noc, pře tím ještě jedno klyzma očistné z převařené vody, vychladlé na tělesnou teplotu, toto klyzma vypustíme a aplikujeme klyzma z čagy, pokud bude používat přípravek Befungin postupujte stejně (používá se naředěný jako k užívání, viz. obal.
  • Ředěný Befungin lze používat také k vymývání ran a bércového vředu, k obkladům na ložiska lupenky a ekzému
Převzato: Bilinář Michal

Více fotografií v galerii











 

16 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 dfgfdgdfg dfgfdgdfg | E-mail | 30. listopadu 2013 v 15:53 | Reagovat

Jak lze tu houbu ze stromu dostat aniž by se poranil strom. Zároveň jak bezpečně poznat že jde opravdu o rezavec šikmý aby nedošlo k záměně?

2 Kudláček Kudláček | E-mail | Web | 1. prosince 2013 v 11:31 | Reagovat

[1]: Bohužel neporadím, dřevokazné houby není moje hobby :-(

3 dfgfdgdfg dfgfdgdfg | 1. prosince 2013 v 19:04 | Reagovat

[1]: doplňuji: na youtube.com je pár videí kde je to vidět. hledat např.: chaga harvest

sekyrka a ta zralá část co vystouplá se odsekne sekyrkou a nebo za pomoci dláta

PS: tato houba se používá na přípravu čaje, v rusku uznána již před 60 lety jako droga, myslím že není nejedlá. a nebo zde vyobrazený ryšavec/rezavec šikmý je něco jiného než Inonotus obliquus

4 Kudláček Kudláček | E-mail | Web | 2. prosince 2013 v 17:45 | Reagovat

[3]: Díky, už jsem viděl, je tam více videí. Až ji potkám jdu do ní. To bude kávička ;-)

5 PLANETA HUB PLANETA HUB | E-mail | Web | 12. prosince 2013 v 6:52 | Reagovat

Pane kolego, na Vašich fotkách není rezavec šikmý, ale bakteriální nádor.

6 Kudláček Kudláček | E-mail | Web | 14. prosince 2013 v 11:57 | Reagovat

[5]: Díky za upozornění. Až dohledám pravého, tak jej vyměním. Je zajímavé, jak je vícero náhledů. Toto mi bylo takto určené... :-(

7 Jana Jana | E-mail | 31. října 2014 v 13:23 | Reagovat

Ahoj,

no, a v jake forme cagu doporucujete? Nasla jsem caj, tinkturu... no a taky nejaky draze, viz.: http://www.apitentorium.cz/extra-befungin.php... Co vy na to?

Rada bych neco zkusila.

Diky,

Jana

8 Kudláček Kudláček | E-mail | Web | 31. října 2014 v 20:32 | Reagovat

[7]: Můj názor, co je kupované, nemá takové účinky, jaké by měl mít...

Pantáta jej používal, že se naložil do alkoholu (slivovice ne/na strouhaný) o poté každé ráno si dal malého prcka... To samé platí u lesklokorek apod. ;-)

9 Jana Jana | E-mail | 1. listopadu 2014 v 10:40 | Reagovat

Diky za odpoved :) No, a jak je to s tou tinkturou? Ja mam totiz obavy, ze tinktura rozlozi bunecne steny a organely a tim padem se caga muze minout ucinkem...

Caj, tam zas mame var...

Kdezto kdyz je houba ve forme draze, kapsli nebo prasku tak by snad mela byt nejmene "zpracovana", a tim padem nejblizsi tomu, co najdeme v prirode.

Jinak, chapu to spravne, ze Befungin je vzdy extrakt z cagy?

10 dfgfdgdfg dfgfdgdfg | E-mail | 20. července 2016 v 19:57 | Reagovat

[1]: Na obrázcích je opravdu nádor asi bakteriální, rezavec šikmý je na povrchu úplně černý.

11 Kudláček Kudláček | 12. listopadu 2016 v 20:14 | Reagovat

[10]: Děkuji za info

12 Honky Honky | E-mail | 8. ledna 2018 v 12:41 | Reagovat

Ani na jedné fotografii zmiňovaná houba rezavec šikmý (čaga) není, jedná se o dřevní nádor. Zkus takový nádor odříznout a poznáš že uvnitř je dřevní vazivo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama